Září 2010

POČÍTADLO

26. září 2010 v 10:30 počítadlo
__flashReplacement__


utorrent minirecenze

26. září 2010 v 10:00 utorrent
)Rychlí prakticky zdarma lehko použitelny :)



KANE AND LYNCH 2 DOG DAYS RECENZE

25. září 2010 v 22:06 kane and lynch 2 dog days
Kaneovi s Lynchem se před třemi lety povedlo rozdělit herní svět na dva tábory. Ten první je bezmezně obdivoval, druhý na nich zase hnidopišsky hledal i tu sebemenší chybičku. Přitom nešlo prakticky o nic jiného, než o solidně odvedenou střílečku s nulovými inovacemi po stránce hratelnosti. Nad ostatní ovšem vyčnívala dospělým podáním jinak vcelku jednoduchého příběhu a hlavně velmi výraznou typologií dvou ústředních (anti)hrdinů. Stejný recept by však dánskému studiu IO Interactive (série Hitman, Mini Ninjas,…) v roce 2010 úspěch rozhodně nepřinesl. I proto se rozhodli, že pokračování musí něčím ozvláštnit. A shaky-cam videa z YouTube se zdála být jako dobrý zdroj inspirace. Kdo ví, v čí hlavě a za jakých okolností se tento nápad urodil. Jisté však je, že díky tomu vypadá hra Kane & Lynch 2: Dog Days jako něco, co jsme tu skutečně ještě neměli.
  • Screenshoty
98/f4b50cb5.jpgd7/8abbf972.jpga3/9d7eb73b.jpg51/610063be.jpg90/dd2b77da.jpga4/62764777.jpgcd/f0e303ac.jpg39/03a8391f.jpge7/16ca1b09.jpg5c/3002c788.jpga6/cc60b675.jpgdc/6f62410c.jpg4c/756d17ba.jpgad/ceaace70.jpg86/84356483.jpge7/47494b5e.jpgf0/88996955.jpgc0/bbbce876.jpgb7/8b0a6d13.jpg05/ee50b872.jpg97/9efae05e.jpg16/b7c47e70.jpg37/f272ac2c.jpg1d/c021f9e5.jpg38/19b04f0c.jpg07/6675e383.jpg7c/29fdc80d.jpg41/0e53d276.jpg66/f92e3162.jpgf3/08a5f55c.jpg

Kamerovat kamerou

Chce to koule, záměrně tvořit v grafice umělé chyby a vlastně jí tak dělat daleko horší, než ve skutečnosti je, u hry za několik milionů dolarů. Jak můžete sami vidět ve videorecenzi, obraz se neustále třepe, kamera sem tam zabere na zlomek vteřiny něco zcela nepodstatného a nejrůznějších videoartefaktů (přesvětlení obrazu, přeostřování) je také více než dost. Velmi rychle tak nabudete dojmu, který se vám sami autoři snaží lehce podsunout, že počínání Kanea a Lynche je skutečně snímáno někým třetím na nekvalitní kameru či mobilní telefon. Zcela logicky se pochopitelně ptáte, zda to není spíše na škodu a jestli se hra dá i přes tento zběsilý styl zobrazení nějak rozumně hrát. Odpověď je rozporuplná. Záleží skutečně na každém jednotlivci, zda je ochoten překousnout občasné pasáže, ve kterých je, lidově řečeno, vidět opravdu houbeles, aby si mohl o několik okamžiků později užít úžasně atmosférickou přestřelku. Jestliže si ale zvyknete, budete odměněni spoustou velmi silných momentů, které fungují právě pouze díky roztřesené kameře a pokud byste je chtěli převést do jiné hry, tak by buď působily směšně, či nepatřičně.
Názorně si to můžeme předvést na takovém braním rukojmích. Kdykoliv totiž máte možnost přiložit ke spánku nic netušící oběti pistoli a na chvilku se tak krýt za živý štít, tak máte na vybranou, zda onu oběť jednoduše odhodíte stranou (čímž ji omráčíte), anebo jí proženete kulku lebkou. Pokud zvolíte druhou možnost, tak se jednak na obrazovce objeví velmi výrazný a zneklidňující cákanec krve, ale hlavně se místo pochybné textury rozprsknuté hlavy dočkáte "rozkostičkovaného" obrazu v místě průstřelu, podobně jako to můžeme vidět například v televizním zpravodajství. Pokud nejste zrovna psychopati, tak vás jen tento drobný detail dovede tak rozhodit z míry, že klidně i několik vteřin jednoduše stojíte a sledujete, co že jste to provedli. Ona cenzura, která se dá bez legrace považovat za geniální nápad, je totiž daleko sugestivnější, než jakkoliv propracovaná animace.

Možnost vypnout

Navzdory tomu, že se jedná o tak důležitý prvek hratelnosti, se u něj v menu nachází kolonka "zapnout/vypnout." Jakoby mávnutím kouzelného proutku se tak můžete všech těchto libůstek zbavit a rázem hrát…vcelku slušnou, ale nijak úžasnou střílečku. Grafika v té chvíli odhalí i ty šmouhy, které byly předtím zakryty "správnými" chybami a skoro si připadáte, jako byste se propadli zpět do roku 2007 a nastavili úroveň grafických detailů jedničky na maximum. Jednoduché cvaknutí je tak skoro to samé, jako kdybyste Michaelu Bayovi zakázali velké roboty a západy slunce nad hangárem, Tonymu Scottovi střihačské nůžky a Kevinu Smithovi vtipy o prdelích. Asi by se jejich filmy někomu i tak líbily, ale zcela by se z nich vytratil jejich autorský rukopis. Kane & Lynch 2 totiž, vedle výše popsaného grafického stylu, nemá pravidelnému hráči third-person stříleček co navíc nabídnout. Nenalezneme tu žádné designové vychytávky, pasáže, ve kterých se musíte plížit, minihry, nebo jednoduché dialogové možnosti při předělových scénách. Celá hra se omezuje pouze na sled chodeb a místností, kde na vás čekají po zuby ozbrojení nepřátelé. Ty musíte pochopitelně do jednoho postřílet, jinak se dál zkrátka nedostanete.
Hádej, kdo je za tebou?
Hádej, kdo je za tebou?
Pokud si seženete kamaráda a vydáte se čistit Šanghaj ve dvou (konečně je možné hrát kooperativně i online!), je situace trochu lepší, ale stále to není žádná sláva. Obě postavy totiž musí procházet ta samá místa a neexistuje tu například možnost "já půjdu tudy, ty běž na druhou stranu," což známe dnes i z těch levnějších her. Dojem navíc kazí i relativně krátká herní doba. Pokud se budete hodně snažit, tak na konec doběhnete za nějakých šest hodin (spíše méně) a to rozhodně není lichotivá vizitka. Není navíc moc pravděpodobné, že byste se do příběhové části chtěli pouštět opakovaně, neboť vše je při prvním dohrání řečeno a dokonce se ani nedočkáme dvou odlišných konců, jako tomu bylo na konci prvního dílu. Nutno ovšem dodat, že se celou dobu budete velmi slušně bavit a doslova hltat jednotlivé kapitoly příběhu, který sice není kdovíjak objevný, ale v rámci hry funguje nadmíru dobře a to se počítá.

Bok po boku

Nejvíce času ale budete určitě trávit v multiplayeru. V nabídce jsou celkem tři módy, jejichž náplň je sice na první pohled relativně stejná, ale všechny se hrají velmi odlišně. Z jedničky se vrací Fragile Alliance, ve které se až osmičlenná skupina padouchů snaží ukrást co nejvíce peněz, v čemž jim chce zabránit počítačem řízené komando policistů. Vtip je v tom, že není problém kohokoliv z vašich společníků zastřelit a sebrat jeho lup. Musíte však počítat s tím, že se na vás v ten moment ostatní sesypou jako vosy na med, pokud se mezi nimi ovšem nenajde ještě někdo, s kým si lup rozdělíte… Mírnou variací tohoto módu je Undercover Cop. Opět se banda lupičů snaží ukrást co nejvíce peněz, ovšem mezi nimi je jeden tajný policista, který musí plány padouchů překazit, aniž by sám byl odhalen. A posledním módem, který už snad klasickým nazvat můžeme, je Cops & Robbers, neboli policajti versus lupiči, to vše se stejnými pravidly, jako v případě Fragile Alliance. Všechny tři se velmi dobře hrají a není mezi nimi, soudě alespoň podle aktivity na serverech, žádný vyloženě slabší kousek. Problémem tak je pouze nízký počet pouhých šesti map, ze kterého je na hony daleko cítit, že jejich výběr hodlají autoři doplňovat formou DLC.
Kane s Lynchem opět zůstali někde na půli cesty mezi absolutním nezájmem a nepokrytým zbožňováním. Byť je rozhodně třeba ocenit hlavně vzhled hry a také schopnost, s jakou lehkostí se autoři vypořádali s klišovitým příběhem (zápletku si kvůli krátké herní době raději necháme pro sebe), v jádru se opět jedná o relativně obyčejnou akci, ve které vás nepřekvapí žádný závěrečný boss přes tři obrazovky, nebo fungující otevřený svět. Zkrátka si prostě dobře zastřílíte. Dánský pokus o malou revoluci v rámci žánru částečně ztroskotal na tom, že autoři se možná až příliš soustředili na grafickou podobu, jenže už jim jaksi nezbýval čas (či prostředky) na to ostatní. A to ostatní, to je setsakramentsky důležité.

Mafia 2 plna verze

20. září 2010 v 14:56 mafia 2
nebo:
http://rapidshare.com/files/414276956/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part01.rar
http://rapidshare.com/files/414276951/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part02.rar
http://rapidshare.com/files/414276981/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part03.rar
http://rapidshare.com/files/414276971/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part04.rar
http://rapidshare.com/files/414276984/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part05.rar
http://rapidshare.com/files/414276960/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part06.rar
http://rapidshare.com/files/414276957/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part07.rar
http://rapidshare.com/files/414276954/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part08.rar
http://rapidshare.com/files/414276961/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part09.rar
http://rapidshare.com/files/414276979/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part10.rar
http://rapidshare.com/files/414277084/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part11.rar
http://rapidshare.com/files/414277070/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part12.rar
http://rapidshare.com/files/414277075/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part13.rar
http://rapidshare.com/files/414277057/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part14.rar
http://rapidshare.com/files/414277076/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part15.rar
http://rapidshare.com/files/414277059/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part16.rar
http://rapidshare.com/files/414277074/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part17.rar
http://rapidshare.com/files/414277068/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part18.rar
http://rapidshare.com/files/414277062/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part19.rar
http://rapidshare.com/files/414277041/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part20.rar
http://rapidshare.com/files/414277066/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part21.rar
http://rapidshare.com/files/414277092/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part22.rar
http://rapidshare.com/files/414277051/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part23.rar
http://rapidshare.com/files/414277064/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part24.rar
http://rapidshare.com/files/414277060/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part25.rar
http://rapidshare.com/files/414277107/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part26.rar
http://rapidshare.com/files/414277072/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part27.rar
http://rapidshare.com/files/414277071/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part28.rar
http://rapidshare.com/files/414277063/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part29.rar
http://rapidshare.com/files/414277067/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part30.rar
http://rapidshare.com/files/414277048/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part31.rar
http://rapidshare.com/files/414277050/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part32.rar
http://rapidshare.com/files/414277081/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part33.rar
http://rapidshare.com/files/414277091/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part34.rar
http://rapidshare.com/files/414277046/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part35.rar
http://rapidshare.com/files/414277981/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part36.rar
http://rapidshare.com/files/414277989/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part37.rar
http://rapidshare.com/files/414277994/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part38.rar
http://rapidshare.com/files/414277991/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part39.rar
http://rapidshare.com/files/414277986/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part40.rar
http://rapidshare.com/files/414277988/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part41.rar
http://rapidshare.com/files/414277977/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part42.rar
http://rapidshare.com/files/414277987/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part43.rar
http://rapidshare.com/files/414277976/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part44.rar
http://rapidshare.com/files/414277980/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part45.rar
http://rapidshare.com/files/414278032/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part46.rar
http://rapidshare.com/files/414278050/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part47.rar
http://rapidshare.com/files/414278065/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part48.rar
http://rapidshare.com/files/414278039/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part49.rar
http://rapidshare.com/files/414278044/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part50.rar
http://rapidshare.com/files/414278049/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part51.rar
http://rapidshare.com/files/414278022/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part52.rar
http://rapidshare.com/files/414278027/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part53.rar
http://rapidshare.com/files/414278041/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part54.rar
http://rapidshare.com/files/414278019/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part55.rar
http://rapidshare.com/files/414278031/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part56.rar
http://rapidshare.com/files/414278048/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part57.rar
http://rapidshare.com/files/414278083/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part58.rar
http://rapidshare.com/files/414278020/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part59.rar
http://rapidshare.com/files/414278038/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part60.rar
http://rapidshare.com/files/414278013/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part61.rar
http://rapidshare.com/files/414278037/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part62.rar
http://rapidshare.com/files/414278021/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part63.rar
http://rapidshare.com/files/414278033/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part64.rar
http://rapidshare.com/files/414278029/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part65.rar
http://rapidshare.com/files/414278046/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part66.rar
http://rapidshare.com/files/414278035/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part67.rar
http://rapidshare.com/files/414278015/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part68.rar
http://rapidshare.com/files/414278036/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part69.rar
http://rapidshare.com/files/414278034/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part70.rar
http://rapidshare.com/files/414278045/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part71.rar
http://rapidshare.com/files/414278052/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part72.rar
http://rapidshare.com/files/414278007/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part73.rar
http://rapidshare.com/files/414278042/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part74.rar
http://rapidshare.com/files/414278028/Mafia_2_Games-Scene.RU_Epidemz.NET.part75.rar
-----------
http://fs61.www.ex.ua/get/3665870/B.E.S.O_Mafia_II.iso
------------
http://fs62.www.ex.ua/get/3665870/Mafia%20II.iso
-----------
archiv:
http://ca4.upanh.com/12.17.16247724.UKU0/154a5qa.jpg

JAK NA INTERNET DO PSP

18. září 2010 v 10:57 psp
Další často kladený dotaz. K úspěšnému připojení je potřeba mín zapnutý WLAN (na PSP 3004 se nachází vedle tlačítka ,,L,,).
Tak tedy zapneme WLAN, poté najdeme :
SETTINGS / NETWORK SETTINGS / INFRASTRUCTURE MODE / NEW CONNECTION / SCAN  ...
Po nalezení určitého WI-FI signálu jen potvrdíte a dáte TEST CONNECTION ... po úspěšném protestování se už jen připojíme k internetu ......

Jednoduché ...

Jak nahrávat obrázky do psp

18. září 2010 v 10:56 psp
Jako první připojíme PSP přes USB kabel k PC ... potom otevřeme VYMĚNITELNÝ DISKPSP k 
Dále klikneme na složku s názvem PICTURE do které později přesuneme obrázky, které chceme mít v PSP. Je to jednoduch

Jak vložit pirátské hry do PSP

18. září 2010 v 10:55 psp
Pro úspěšné spuštění stažené hry do PSP je potřeba mít vaše PSP flashnuté. Mapu flasherů, kteří vám PSP flashnou za dohodnutou cenu naleznete zde . Po úspěšném flashnutí PSP lze hrát stažené hry, které jsou uložené na KARTĚ (Memory Stick). Většinou se jedná o hry .ISO . Jinak existuje spousta emulátorů, ale to už je o něčem jiném. Takže pokud si chcete zahrát pirátské hry a nemáte flashnuté PSP tak si ho honem utíkejte flashnout k nejbližšímu flasherovi. Pozor! PSP 3004 zatím nelze flashnout! Takže majitelé psp 3004 jako já, musejí zatnout zuby a jít si nějakou tu hru koupit. Cena her není ještě tak hrozná a u některých titulů nebudete utracených peněz až tak litovat ( Já osobně doporučuji GTA: LCS, GTA VCS, The Simpsons Game, Loco Roco, Prince of Persia: Revelations, SC: Essentials ... a mnoho dalšího) .

Pokud ale PSP přece flashlé máte, tak si připojíte PSP k PC přes USB kabel, dále otevřete PSP / Game / ve složce GAME si vytvoříme složku, do které dáme .ISO soubor
Pak už jen spustíme HRU a fičíme 

JAK VLOŽIT VIDEO FILM DO PSP

18. září 2010 v 10:52 psp
Stále více lidí mi pokládá otázku jak si mají nahrát do svého PSP videa nebo filmy. Je to velice jednoduché. Řádky, které se nacházejí níže vám k úspěšnému nahrátí filmu do psp napomohou.
Budeme potřebovat USB kabel a LEAWO PSP CONVERTER (ke stažení zde)
1)  Nainstalujeme tento program do PC
2) Spustíme ho a klikneme na MENU, dále na ADD a otevreme nejaké video (později si můžeme nastavit i kvalitu daného videa)
3) potvrdíme a klikneme na ikonu ve tvaru zelené šipky
4)  počkáme, než se video překóduje
5) otevřeme složku, kam se nám video překódovalo a už jen jednoduše nahrajeme video do PSP přes USB kabel
Prosté a jednoduché :-) ... kdyby byly nějak nejasnosti, pište

JAK VLOŽIT HUDBU DO PSP

18. září 2010 v 10:44 psp
No ... hudba se do PSP vkládá stejně jako obrazky . Připojíte PSP k PC přes USB kabel, najdeme si složku MUSIC, do které dále vložíme hudbu. Prosté a jednoduché. 


JAK SE HRAJE POKEMON

15. září 2010 v 14:34 pokemon
JAK HRÁT
Pokémon sběratelská karetní hra, je hra společenská, a tudíž jsou ke hře potřeba dva hráči. Takže vyber svého nejlepšího kamaráda, či někoho z rodiny a učiň z něho alespoň na chvíli taky trenéra Pokémonu a společně si pojďme objasnit jak se taková karetní hra Pokémon vlastně hraje.
blaziken
Jak víš, trenéři v pokémonním světě mezi sebou svedli mnoho přátelských duelů. I zde tedy svedeš jeden z takovýchto tréninkových duelů mezi tebou a tvým kamarádem. Tvým cílem bude stejně jako v seriálu, za použití útoků a schopností svých Pokémonů vyřadit ze hry ty kamarádovi. Hra má ovšem mnoho zákoutí a je na čase poodhalit alespoň některé základní mechanismy.

pokemon_rozehrana
Každý z vás má tedy na stole připraven 60-ti kartový balíček složený z Pokémonů, Energií a případně i trenérských karet. Ke hře je pak potřeba ještě žetonů, které budou určovat sílu tvých útoků.
balicek
Teď je třeba si připravit počáteční scénář. Každý z vás si nalíže na ruku 7 karet a vybere jednoho základního Pokémona, který ho bude reprezentovat v útoku. Ostatní Pokémony můžete připravit k boji na lavičku za svého útočícího Pokémona. Pokud žádného základního nemáš, vezmi si nových 7 karet a kamarád si může líznout o kartu navíc. Vedle svého balíčku nyní rozlož 6 odměn, které si budeš brát vždy, když vyřadíš jednoho kamarádova Pokémona. Vše připraveno, duel může začít!
energyHoď si mincí a nebo si s kamarádem střihni, aby bylo jasné kdo začne.
Začíná tvoje kolo a ty si lížeš kartu. Během svého kola můžeš kdykoli přiřadit pouze 1 energetickou kartu k jednomu Pokémonovi, libovolně vyvíjet své Pokémony a hrát jakýkoli počet trenérských karet.

Tvé kolo končí útokem a je pouze na tobě který z útoku Pokémona využiješ. Ovšem musí mít u sebe přiřazeno tolik energií, kolik útok vyžaduje. Vpravo od názvu útoku pak vidíš sílu svého útoku. Položíš na Pokémona kamaráda tolik žetonů, kolik odpovídá síle tvého útoku a pokud je stejný nebo vyšší jako jeho výdrž je vyřazen, tvůj kamarád musí zvolit nového a ty si bereš kartu odměny. Pak začíná kolo tvého kamaráda, které má stejný průběh jako to tvoje.
electabuzz
Hru vyhráváš v případě, když vyřadíš ze hry tolik Pokémonů, kolik máš odměn, nebo pokud kamarádovi dojdou karty v herním balíčku, či když už nemůže zvolit žádného Pokémona, který by ho zastupoval.
pokemon_utok
Jak vidíš není to teď nic složitého, a tak se můžete hned pustit do hraní. Hra je ovšem velmi bohatá a dokáže mnohé co nabídnout, a tak až s kamarádem zvládnete základy, začněte využívat dalších prvků, jako texty pod útoky, schopnosti Pokémonů, slabosti a odolnosti, či cenu střídání s Pokémonem na lavičce a zjistěte si o této fascinující hře více. Hodně štěstí!

ZOO TYCOON 1 RECENZE

15. září 2010 v 7:18 ZOO TYCOON 1

ZOO Tycoon je další z řady tycoonů, jež se nám v poslední době vyrojilo jako hub po dešti. Jen si vezměme Monopoly Tycoon, Moon Tycoon, Mall Tycoon, Car Tycoon a kdo ví, jaký ještě tycoon. V každém z nich se děje něco jiného, v jednom prodáváte auta, v dalším se snažíte ovládnout město nebo se živíte převážením čehokoliv, kamkoliv. Teď ovšem nechme ostatní stranou a podívejme se na zoubek tomu nejúspěnějšímu z řady a to ZOO Tycoonu. Ten je výjimečný mimojiné tím, že se u nás prodává pouze za 1199 Kč (ostatní hry od Microsoftu jsou mnohem dražší, někdy i přes dva tisíce).

Celá hra vlastně začína už při instalaci, kdy se vám postupně zobrazují různá okna s popisky, jak postavit svůj první výběh. Po instalaci a spuštění hry se na vás z monitoru vyřítí logo Microsoftu. "A dopr...," řekl jsem si v napjatém očekávání modré obrazovky. Naštěstí se nic podobného nestalo, a tak se zanedlouho spustila samotná hra.


Začínáme...
V uvodním menu je hned několik možností - napoprvé radím projít tutorialem. Je jednoduchý, přehledný a naučí vás vše o tom, jak má vaše Zoo správně fungovat a jak ji máte správně vést. Autoři si dokonce neodpustili pár vtípku na vaši adresu, takže čtěte pozorně. Po tutorialu následují předem připravené hry, s velice zajímavými scénaři, jako například zrenomovat zoo, jíž ekologové zakázali nákup nových zvířat kvůli nevhodným podmínkám. Nebo se podílíte na záchraně vzácných druhů kočkovitých šelem, kdy od každého druhu musíte pořídit vždycky pár (toto je mimochodem hodně náročný úkol). Podobných scénářů je v Zoo Tycoonu třináct, což na nějakou dobu vydrží.

Když dohrajete všechny scénáře nebo nemáte chuť nechat se omezovat, zvolte free form game, kde si můžete postavit od základu novou Zoo a hurá do práce. Na výběr máte z nepřeberného množstvý map, jež se liší jak druhem povrchu, tak i velikostí mapy. Když už jsme si zvolili, kde chceme hrát, je na čase postavit první výběh.





Volba vhodného plotu a terénu
Pro zoo jsou bez debat nejdůležitější zvířátka. Jenže zvířátka, zvlášť masožravá zvířátka, by bez pořádného a pevně oploceného výběhu mohla ohrozit procházející se návštěvníky nebo je dokonce sežrat, čímž by pravděpodobně věhlas vaší zoo příliš nestoupal. Přeci jenom, město není safari.

A tak tu pro nás je několik druhů oplocení výběhu. Z počátku jich je málo, méně než deset, ale časem jich bude dost a dost. Plůtky a ploty jsou malé, velké, pevné i křehké, jsou z oceli, dřeva plexiskla a různých jiných materiálů. Přes některé přelezou opice, některé prorazí silnější zvíře, některé zase hbitější zvíře přeskočí. Proto je velmi důležité dbát na výběr správného druhu oplocení a řádně číst popisky, protože postavit výbeh ze dřeva a dát do něj medvěda, není zrovna nejlepší nápad a tak by se medvídek za chvíli ocitnul mezi bezmocnými a nic netušícími návštevníky.

Pokud jsme toto vše zvládli, je na čase uzpůsobit terén k obrazu zvířecímu. Nejprve upravíme povrch. A zase máme na výběr ze spousty možností, podle toho, ve které části světa zvíře žije. K dispozici máte džungli, písek, savanu, pitnou i mořskou vodu, sníh, bahno a spoustu dalších, jež se hodí pro ta která zvířata.


Dolaďování výběhů 
Dalším bodem ve výstavbě výběhu je kotec, kde mohou mít zvířata své soukromí a budou si moci odpočinout od svých obdivovatelů. Ze začátku jich je pouze několik druhů a pro většinu zvířat vystačíte s jedním druhem. Ovšem jsou tu i kotce pro určitý druh zvířete, což znamená například pro žirafy a slony S postupem hry kotců samozřejmě přibývá, jsou lepší a prostornější.

Teď by se zdálo, že máme výběh přípravený pro příchod nového obyvatele, ale pozor. Zvířátka vyžadují i stromky a kameny. Stromy jsou opět rozděleny podle kontinentů, na kterých rostou, což znamená, že jedno zvíře má radši tenhle strom a další raději ten druhý. Pokud postavíte špatný, zvíře nebude ve svém novém domově šťastné. Některá zvěř může vyžadovat i různé kameny a skalky. Pro lední zvířata jsou ve hře dokonce i kry, někdy můžeme do výběhu umístit i hračku, aby se zvíře nenudilo.




Zvířata
Výběh je postavený a zbývá do něj umístit určené zvíře. Opět je zde nepřeberné množství na výběr, od lvů, přes krokodýly a opice po medvědy. Při nákupu zvířete se objeví i okénko s informacemi, ze kterého kontinentu zvíře pochazí a jaký má rádo povrch a vegetaci. Info o kontinentu se objevuje ve formě mapky a druh vegetace. Podle toho máme možnost postavit správný kotec a upravit ho podle potřeb našeho zvířete, protože z hlavy by se to dělalo asi dost těžko, vzhledem k tomu, jak jsou jednotlivé povrchy drahé. Některá zvířata žijí raději ve smečkách a jiná zase samostatně, například medvědi

Dobré je, že k samci můžete koupit i samici, takže pokud jste správně udělali kotec, můžete za chvíli čekat přírustek do rodiny. A nemusí být jeden. Jakmile mláďata vyrostou, mají mladé také, takže abyste nemuseli stále zvětšovat výběh a jediný druh vám nezabral veškerý stavební prostor, je nutné milá zvířátka prodávat. Mláďata jsou ale tak roztomilá, že z počátku se jich budete zbavovat jen s těžkým srdcem. Až zjistíte, jak vám docházejí finance, a že docházejí pěkně rychle (inu, není se čemu divit, výběhy stojí pěkné peníze), překousnete lítost a zvířata prodáte. Pak zjistíte, že se na tom dá docela vydělat a lítost bude ta tam.


Radosti a problémy v Zoo

Abyste zjistili, jak se které zvíře má, jakou má náladu, jestli má dost jídla, zda-li je zdravé a je spokojeno se svým výběhem, musíte na něj kliknout. Informace o něm se zobrazí ve formě čtyř ukazatelů. Pokud jsou všechny zelené a dosahují druhého konce, je vše v pořádku a zvíře je spokojené. Pokud mu něco chybí, ukazatel se stáhne a zčervená.

Zvířátka si budou stěžovat na málo stravy, na nemoc, málo prostoru nebo na zdupaný terén. Náladu některých druhů zvířat ovlivní i počet návštěvníků. Pokud je jich příliš, zvíře se cítí stísněne a dá to patřičně najevo. Graf zčervená a milé zvířátko začne po kleci nervózně pochodovat a hlasitě se projevovat, což je příšerné zvláště u opic. Zde zbývá jedině - vyhovět jim nebo po čase jejich vřeštění dostanete chuť vzít flintu a vyrazit na lov, dejme tomu šimpanzů.




Můžete taky provádět pokusy a zvířata mezi sebou míchat. Ale většinou to dopadne tak, že si nerozumí a poperou se v oblaku prachu. Zvláště, když k tygrům, lvům nebo jaguárům, přikoupíte takovou antilopu. Ta již ve své podstatě představuje krmení a tím se také za nedlouho stane, ale pokud zrovna na kontě nemáte nějaký ten milion, tak není dobrý nápad krmit zvířata tímhle způsobem.


Nepostradatelní ošetřovatelé
Jakmile zvířátkům něco chybí, nastoupí ošetřovatel. Neboli člověk, jež se o ubohé němé tváře stará. Vleze do výběhu jakobi nic a jeho kolotoč začíná. Nejdříve uklidí místa, kde zvířátka vykonala svou potřebu, nasype jim jídlo, aby neumřeli hlady nebo je vyléčí. Pokud máte dostatek peněz, můžete začít s výzkumem, jež vám kromě vzácnějších a neobvyklejších druhů zvířat, kotců, hraček a zábavních budov nabídne i výcvik ošetřovatelů. Což znamená, že se naučí o zvířata starat mnohem lépe, a výcvikem se docílí i toho, že při vstupu do klece ho zvíře nejen, že nesežere, ale naopak bude i rádo, že tam jeho ošetřovatel je a zvedne mu to náladu, což je občas celkem důležité.

Zprvu se stará dobře, ale jakmile výběhů přibývá, přestane stíhat. Průměrný ošetřovatel (tím nechci říct, že by ve hře byli i nadprůměrní) stihne oběhnout až čtyři výběhy, pokud mají vchody blízko u sebe. Jakmile je výběhů víc, vyplatí se koupit i přiměřený počet ošetřovatelů. Potom už každému zbývá určit, o jaké výběhy se má starat a je to. Bohužel nejsou to žádní rychlíci a tak se občas někde zapomenou, jeden z Vámi určených výběhů zůstane nevyčištěn a zvířata nenakrmena. Zde zbývá pouze otrocké hledání ošetřovatelů a pomocí myši jejich dopravování do postižených míst. Tuto chybu by měl vyřešit patch, který je již nějakou dobu mezi námi.


Uklízeči a průvodci
Další důležitou pracovní složkou jsou uklízeči. Vzhledem k tomu, že ne každý navštěvník je poslušný a vyhodí papírek do koše, najdou se mezi nimi i tací zlotřilci (někdo jim říka prasata), jež veškeré své odpadky s usměvem pohazují po okolí. A to již přichází na scénu uklízeč jež za takovým navštěvníkem chodí a bordel po něm uklízí. Mezi jeho další činnosti patří vyprazdňování košů a co je nejdůležitější, tak i oprava plotů. Protože jak jsem již poznamenal, ne každé zvíře je mírumilovné a najdou se druhy, které neporhdnou vypaseným kolemjdoucím.

Poslední sortu vašeho personálu tvoří průvodci. Ti mají jedinou funkci a to je provádět návštevníky po zoo a poučovat je o různých druzích zvířat. Nesmíme však zapomenout, že personál něco stojí. Proto je třeba jej využívat důsledně, nebo brzo zkrachujete. Teď máme plně fungující zoo. Lidičkové chodí, kochají se, sem tam se ukáže záblesk fotoaparátu. Jenže lidičkové, alias návštěvnící jsou po celodenním courání unavení a hladoví. No a podle hesla, náš zákazník, náš pán, se tedy musíme snažit jim vyhovět.





Infrastruktura
A proto ve hře najdeme i množství stánků, různých budov, jež slouží pro zvednutí nálady zákazníka. Pro hladové návštěvníky můžeme postavi pizzerii, hot dogy nebo automat na čokoládové tyčinky. Z popocházení od jednoho výběhu k druhému samozřejmě také bolí nohy, a tak návštěvníkům stavíme lavičky, aby se mohli na zvířátka dívat v sedě. U stánků zase na druhou stranu stavíme jídelní stolky, aby měli kde se najíst a nemuseli u toho postávat, tak jako musíme u každého stánku my.

Pro zvednutí nálady se ve hře nacházejí i různé jiné budovy, například zvířecí divadlo, různá terária, kde se návštěvníci mohou setkat s brouky, hady a jinou podobnou havětí. Bohužel na těchto okrajových budovách se nedá vydělat, protože jsou bezplatné, ale nebyly bychom správní kapitalisté, abychom nevydělávali na něčem jiném. Tím myslím například obchod se suvenýry a krámek s plyšáky. Trošku mě naštvalo, že se nedá vydělávat na záchodcích, stejně jako tomu bylo u RollerCoaster Tyconu.


Technické zpracování
Grafika hry je opravdu hezká a v rozlišení 800x600 doslova kouzelná. Povrch do sebe příjemně splývá, stromky a ostatní objekty můžeme natáčet do všech čtyř stran, stejně jako celou mapu. Ale nejhezčí jsou animace zvířat. Každé zvíře děla své specifické pohyby. Medvěd chodí po výběhu a bručí, tu a tam se ale převalí na záda a začne se válet. Když ho vidíte, máte vysloveně chuť si ho pohladit. Lev po svém výběhu majestátně kráčí a okolo něho poskakují lvíčata. Popřípadě se vyvaluje na kameni a vyhříva se. 

Jak jsem již řekl, nenašel jsem na grafice nic, co by se dalo nějak vytknout. Možná něco je, ale já si toho opravdu nevšiml. Snad jen dodat, že nelze čekat něco převratného. Hra se odbíjí v izometrickém pohledu, který se u tohoto druhu her významně neliší. Co se zvuků týče, každé zvíře má opět své vlastní. Kotě kňourá, dospělé šelmy výhružně vrčí. Pštrosi pískají, sloni troubí. Po celou hru vám hraje muzika, která vám později ale příjde dost stereotypní, a tak jí buď vypnete, a nebo nevnímáte.



90%


mafia 1 recenze

13. září 2010 v 21:22 Mafia 1
na  gangsterku Mafia: The City of Lost Heaven jsme dlouhá léta čekali, čekali, čekali... až jsme se konečně dočkali. Její vývoj byl před pár týdny zdárně dokončen a my se můžeme podívat, co podle vývojářů z české společnosti Illusion Softworks
nejvíce charakterizuje správného mafiána.
Mafián musí být nekompromisní.
Proto u této hry nemáte pocit, že na vás z monitorů kouká nějaký amatérský projekt, který se na pulty obchodů dostal nakonec jen proto, že už vydavatel odmítl uvolnit na vývoj další peníze. Ne. Pokud je možné o nějakém titulu prohlásit, že je naprosto "dospělý", je to právě Mafia: The City of Lost Heaven. Žánrovým zařazením spadá někam mezi third-person akci a netradiční závody - tedy do stejné kategorie jako cenami ověnčené Grand Theft Auto 3. Narozdíl od něj se však jedná především o interaktivní film se vším všudy. Kromě obrovské hratelnosti (kterou postrádaly snad všechny tituly, které byly doposud za "interaktivní filmy" označovány) vás tedy čeká neuvěřitelně propracovaný příběh s gradujícím dějem a překvapivým rozuzlením, v dlouhých animovaných sekvencích profesionální kamera, atmosféru dokresluje klasická scénická hudba.
Mafia: The City of Lost HeavenMafián musí mít vaše sympatie.
Proto když se na začátku seznámíte s bývalým taxikářem Tommym Angelem, zastihnete jej na sklonku jeho zločinecké kariéry, kdy se dobrovolně rozhodne spolupracovat s policií. To aby bylo jasno, že stojíte na správné straně barikády. Celá hra je vlastně jedním dlouhým vyprávěním, ale za jak dlouho se dostanete na jeho konec, to záleží jen na vašich schopnostech. Jak asi víte (o tomto titulu se ostatně nezmiňujeme poprvé), Tommy si vydělával na živobytí původně jako taxikář a vyznával heslo "žít a nechat žít". Jednoho dne se však připletl do automobilové honičky dvou znepřátelených gangů... a za pár dní mu nezbylo nic jiného, než přijmout ochranu jednoho z nich a vydat se po šikmé ploše na dlouhou cestu do pekel. Zpočátku se mu sice život v "rodině" dona Salieriho docela zamlouval, ale postupně se začalo blížit ošklivé vystřízlivění...
Mafián nemůže být sám.
Proto dělá Tommymu společnost hned několik kumpánů. Jeho nejlepším přítelem je ostřílený Paulie, čas od času spolupracuje i s tvrďákem Samem, pro něhož je Salieriho klan jedinou rodinou. Mezi nezapomenutelné figurky patří ještě koktavý Ralph a stárnoucí expert přes zbraně Vincenzo. A všemu šéfuje don Salieri a jeho pravá ruka Frank (co myslíte, dojde na amputaci?).
Mafia: The City of Lost HeavenMafián musí být přesný.
Proto byl při tvorbě hry kladen obzvlášť důraz na to, aby vše odpovídalo dobovým reáliím. A jaké že to jsou? Mluvíme o 30.letech v USA. Doba, kdy Americe vládla prohibice, ekonomická krize a pochopitelně různé mafie. Město Lost Heaven, v němž se příběh Mafie odehrává, silně připomíná Chicago - včetně jeho centra, průmyslové části, čínské čtvrti, nadzemní dráhy a dalších detailů. Občas se však dostanete i za jeho hranice, protože některé mise se odehrávají například na závodním okruhu, u venkovské pumpy nebo na letišti. Vše je přitom zpracováno podle dobových předloh, takže pokud narazíte na nějakou nesrovnalost, jste buď naprostý odborník na novodobou historii - nebo se pletete. Ale spíš to druhé.
Mafián musí být skvělý řidič.
Proto se hnidopišství vývojářů silně podepsalo také na fyzikálním modelu vozů, kterých je ve hře hned několik desítek typů. Každý se na silnici chová přesně jako jeho skutečná předloha, takže vám bude chvíli trvat, než si na jejich jízdní vlastnosti zvyknete; vozy nemají ABS, v zatáčkách se dostanete do smyku raz dva a stokilometrová rychlost je opravdu hodně. Jestli vás přestal bavit život, není nic snadnějšího než sešlápnout plyn a rozjet se proti zdi. Nepřežijete ani vy, ani vůz. Dobrou noc a sladké sny.
Mafia: The City of Lost HeavenMafián musí být opatrný.
Proto zapomeňte na krvelačné přejíždění nevinných chodců a zběsilou jízdu přeplněnými ulicemi ve stylu GTA3. Zde si vás policie všimne nejen v případech, kdy zmasakrujete celou školku a vystřílíte polovinu města. Překročte povolenou rychlost a už ji máte v patách. Vytáhněte na ulici zbraň a už si můžete počítat průstřely v klobouku. Dokonce stačí projet křižovatku na červenou a je-li nějaký policista v dohledu, rozhodně vám to nepromine. U drobnějších přestupků a havárií se naštěstí spokojí jen s pokutou, pokud ale nezastavíte a snažíte se ujet, odpočinete si pěkně v chládku - a misi pojedete znovu. Mafia není arkáda, Mafia je skutečnost. Tedy, skoro skutečnost.
Mafián musí umět střílet.
Protože zhruba polovinu hry tvoří ryze akční úkoly. I zde je kladen velký důraz na realističnost, tvůrci udělali vlastně jen jedinou úlitbu hratelnosti - po misích jsou tu a tam rozmístěny lékárničky. Je jich ale málo, takže jakékoliv zariskování se vám může šeredně vymstít. Často na jejich použití stejně nebudete mít čas, protože stejně jako vaše nepřátele, i vás zprovodí ze světa jediná přesná rána z brokovnice. S tímto prvkem souvisí i další charakteristický rys Mafie - akční mise nejsou přeplněné nepřáteli, málokdy po celé lokaci narazíte na více než deset. A když k tomu dojde (mise na letišti, v garážích či v "opuštěné" věznici), pořádně se zapotíte. Nejen proto, že se budete Mafia: The City of Lost Heavenmít co otáčet, ale i nervozitou. Schovává se někdo za tamtím sloupem? Neslyšel jsem tu právě dopadnout granát? Jak mám proboha postřílet ty parchanty se samopaly, když mám jenom obyčejnou pistoli a v ní jediný zásobník? Poslední mise v umělecké galerii je v tomto směru opravdu lahůdka. Vezmete-li v potaz ještě fakt, že postup hrou se ukládá automaticky po splnění nějakého zásadního úkolu (během mise v průměru pětkrát) a vy se tedy nemůžete spolehnout na quicksave, je to důvod pro orosená čela.
Mafián musí být chytrý.
Jinak by totiž nepřežil ani pět minut. No, pět minut možná ano, ale o moc déle ne. Každá z dvaceti zdejších misí v sobě ukrývá nějaký ten háček a je jen na vás, jak rychle jej odhalíte. Často se vám stane, že se vracíte k uložené pozici pětkrát, desetkrát, prsty drtí myš a klávesnici, z úst začínají unikat první nepublikovatelná slova... pak se zamyslíte a během minuty úkol zdárně zakončujete. Příklady raději uvádět nebudeme, abychom vás nepřipravili o to nejlepší, ale dáme vám jednu radu - v takovýchto okamžicích neberte Mafii jako hru. Pokuste se na ni podívat jako na výjev ze života a poznáte, co děláte špatně.
Mafia: The City of Lost HeavenMafián musí být švihák.
Po grafické stránce tedy nejde Mafii prakticky nic vytknout. Interiéry jsou bohaté na detaily a co v rozsáhlých exteriérech nešlo takto podrobně vymodelovat, více než dostatečně vynahrazují jedny z nejpreciznějších textur, jaké jste kdy mohli vidět. Od kovových a skleněných povrchů či od vodní hladiny se odrážejí sluneční paprsky, z rozbitého chladiče stoupá hustý dým, na zdech se rozstříkává krev... Všechny pohyby jsou navíc velice plynulé a autentické - aby ne, když téměř na vše bylo použito motion capturingu. Zvláštní kapitolou jsou četné dlouhé animované sekvence, v nichž jsou výborně rozanimovány i obličeje jednotlivých postav. Nejen, že pohyby rtů jsou synchronizovány s mluveným slovem, ale tváře navíc dokáží vyjádřit pobavení, vztek, údiv, strach... zkrátka vše.
Mafián musí mít dobrou vyřídilku.
A tak i ozvučení hry je skvělé. O hudebním doprovodu již byla řeč, ale zmínit se musíme ještě o dabingu. Mafia: The City of Lost Heaven usvědčuje z omylu všechny zastánce tvrzení, že známé hlasy narušují atmosféru počítačové hry. Na namluvení české verze se podíleli pouze zkušení dabéři a jejich zkušenosti se na výsledném dojmu výrazně podepsaly. Profesionalita herců jako Marek Vašut (Tommy), Petr Rychlý (Paulie) či Antonín Molčík (Salieri) je zkrátka neoddiskutovatelná.
Mafia: The City of Lost HeavenMafián musí být trpělivý.
Proto si nikdo nesmí namlouvat, že Mafii dokončí za jedno deštivé odpoledne. Základní herní doba se pohybuje zhruba mezi 20 a 30 hodinami, to ale není zdaleka všechno. Kromě dvacítky misí zde totiž máte ještě dva módy, které byste neměli nechat bez povšimnutí. Zaprvé to je "Volná jízda", která je vlastně obdobou GTA. Navolíte si potřebné parametry jako hustotu provozu či policejních hlídek a jezdíte městem. Plněním drobných úkolů (jízda taxíkem, sanitkou apod.), prováděním různých alotrií nebo zabíjením mafiánů získáváte peníze. Za ty si nakupujete zbraně, léčíte se a opravujete vůz - zkrátka si užíváte volnosti, která by někomu mohla v základní hře chybět. Druhým doplňkovým módem je "Extrémní jízda", ve které si vzala policie dovolenou a vás tak nikdo neobtěžuje takovými prkotinami, jako že jedete stovkou místo čtyřicítkou. A je libo s pomocí skokánku přeletět řeku? Jen do toho. Jak vidno, bude trvat hodně dlouho, než vás Mafiapřestane bavit. A to by měl ještě během několika měsíců vyjít multiplayerový patch...
Mafián musí být tvrdý.
chceme-li být i my správnými mafiány, musíme titulu vytknout několik nectností. Není jich sice mnoho a v porovnání se vším, co zdejší herní systém nabízí, by mohly být považovány za prkotiny, ale zmínit se o nich musíme. Asi nejhorší je kolizní systém. Čas od času se nepřítel schová někam do zdi a vy jej pak nemůžete najít,Mafia: The City of Lost Heavenmrtvoly se občas vznášejí metr nad zemí, předměty procházejí jeden druhým. Dále není něco v pořádku s umístěním zdrojů světla - někdy je stín vrhán na zeď za roh a ne na zem, jak tomu bývá ve slušných, přírodními zákony se řídících vesmírech. Nedokončený je evidentně ukazatel poškození vozu v případech, kdy musíte přežít nejen vy, ale i určité auto. Stane se vám, že nereaguje ani na čelní náraz, ani na střelbu ze samopalů, zkrátka na nic. Pro vás to je sice ulehčení, ale rozhodně to není správné. A to nemluvíme o umělé inteligenci protivníků, která občas zamrzla na úrovni tekutého dusíku....
Ale ať už budete přikládat výše uvedeným chybkám větší či menší váhu, na věci samé to nic nezmění. Mafia: The City of Lost Heaven je naprosto špičkový titul, který si nemůžete nechat ujít. Kombinace akční a automobilové části ve spojení s neuvěřitelně propracovaným příběhem je lákadlo, jemuž nelze odolat. K tomu se ještě připočítávají dva doplňkové herní módy a profesionální dabing... Zkrátka odpověď na otázku, co nejvíce charakterizuje správného mafiána, je jasná. Správný mafián hrajeMafii.




RECENZE NA Hitman 2 - Silent Assassin

12. září 2010 v 19:57 Hitman 2 - Silent Assassin

Těžko si ho můžete s někým splést. Vysoká, štíhlá postava, hlava bez jediného vlasu, výrazné lícní kosti a chladné, nemilosrdné oči. Číslo 47. Většina z vás si nejspíš bude pamatovat na ani ne dva roky starou hru od dánských vývojářů IO Interactive, kteří přišli s něčím skutečně nevídaným - se simulátorem nájemného vraha. Krom toho, že spousta lidí hru buď předem zavrhla nebo měla během hraní těžké morální potíže, si vysloužil Hitman: Codename 47 (recenze) kritiku i za velmi omezené spektrum řešení jednotlivých misí a k tomu přidanou nemožnost během mise hru uložit. Přidalo se i nestandardní ovládání a hra tak sice posbírala ve většině magazínů hodnocení kolem 70-80%, ale v praxi ji málokdo dohrál do konce nebo alespoň do druhé poloviny.

Každý si však mohl vychutnat špičkovou grafiku s velmi přesným fyzikálním modelem postav a pokud se člověk alespoň trochu snažil, našel v Hitmanovi výbornou akci s elementy Thiefa i klasických stříleček. To vše zabalené do příběhového hávu filmových kvalit, pouze s trochu slabším zakončením - za to však otevřeným. A právě díky tomu se nyní na světlo světa dostalo pokračování s podtitulem Silent Assassin, které má ambice stát se jednou z největších hvězd letošního (před)vánočního trhu.


Ze zahrady zpět do práce
Ještě než se podíváme, jak se tvůrcům povedlo dodržet závazky ohledně vylepšení hry, osvětleme si, o co vlastně v Hitmanovi 2 jde. Číslo 47 se snaží najít klid a mír v sicilské vesničce Gontranno (ve skutečnosti nejde o vesnici, ale o jednoho ze svatých patronů Sicílie), kde se uchýlil do místního kostela a vypomáhá jako zahradník. Otec Vittorio má pro 47 (v původním Hitmanovi jeden čas titulovaného Tobias Rieper, pokračování však dá jasně najevo, že 47 je prostě 47) pochopení a vše se zdá v naprostém pořádku. Avšak pouze do momentu, kdy je Vittorio unesen místní mafií. Požadavek na výkupné zní 500 tisíc dolarů. Jakkoliv je 47 díky svým výdělkům z dřívějška bohatý, tolik peněz prostě nemá. Nezbývá tedy, než se vrátit od zahradničení ke krvavé práci... 




Toliko zhruba k příběhu, v průběhu hraní je postupně odkrýván pomocí nádherně provedených enginových sekvencí, které hře dávají ještě filmovější nádech než měl původní Hitman. Úkoly jsou rozesety po celém světě, od Itálie přes Rusko, Malajsii nebo Indii až po exotické Japonsko. A můžete si být jisti, že variabilita je značná - od komorních map s pár postavami a jedním domem až po gigantickou hornatou oblast v severním Japonsku, kde si naběháte pěkných pár kilometrů.


Různorodé řešení misí
Celkem na nás čeká misí 21, mezi nimiž se posouváte vpřed podle předem stanoveného klíče. Jinak by to vzhledem k pevné příběhové linii ani nešlo. Společný mají mise bez výjimky hlavní postup - infiltrovat určité místo, zabít nebo osvobodit cílovou osobu, případně pobrat nějaké ty důkazy atp. a následně z místa činu zmizet. Jak už si s těmito úkoly poradíte, závisí jen a jen na vás. Přesně tak, nemusíte dlouhé hodiny bloumat nad tím, jakou cestu si level designér připravil - postupů je vždycky na výběr spousta, ať už se chcete chovat co nejprofesionálněji, zůstat nevidění a nechat za sebou co nejméně mrtvých těl, nebo si chcete spíš vychutnat brutální vysekávání jednoho strážce po druhém. 

Již neplatí otravné pravidlo, že při spuštění alarmu je mise automaticky v háji - kdo říká, že je neúspěch zabít kromě hlavního cíle i 30 bodyguardů? Pokaždé se však dá přijít minimálně na jeden způsob dokončení mise s použitím co nejmenšího násilí a za to patří autorům hned v úvodu velký aplaus.


Tichým zabijákem nebo masovým vrahem?
V tom totiž tkví pravá krása Hitmana 2 - každý si ho může dohrát jak chce, tedy pokud si nevyberete hned tu nejtěžší obtížnost, která pravda poněkud limitující je. Takovou úroveň volnosti řešení si pamatuji snad jen u Deus Ex, jakkoliv vám mohou tyto dvě hry připadat zdánlivě nesourodé. Zároveň však dostanete za co nejtišší průchod misí odpovídající ocenění - krom toho, že je jednoduše nepopsatelný pocit po projití obrovského komplexu se spoustou stráží, kdy za vámi zůstane jen mrtvola vyznačené osoby a vy si v klidu odejdete po anglicku. Nedostanete se např. ke všem zbraním, pokud si v některých misích nedáte pozor a vyvoláte příliš velké množství alarmů, nebo zbytečně zabijete nevinné lidi. 

Po dokončení mise na vás čeká také slovní zhodnocení, které již není zaobaleno do získávání odměny podle čistoty práce jako v prvním dílu, ale je zde pouze pro vaši sebereflexi. Je fajn alespoň párkrát získat ultimativní ocenění "Silent Assassin", nevyhnete se však ani opačnému konci pole - "Mass Murderer". Běžný hráč na konci vyjde zhruba uprostřed, tedy jako "Slayer" nebo "Hired Gun". Přesný počet ocenění mi znám není, jde o velmi jemné nuance a zpravidla se dostanete spíše k jedné z hranic spektra.

Tato volnost přímo vede k další dimenzi různorodosti - nikdy totiž nevíte, do jaké přestřelky se dostanete, proti kolika protivníkům budete bojovat a zda to nějak ovlivní výsledek mise, např. vyleká cílovou osobu, která následně uteče. Výsledkem je neustálé napětí a velmi realistický pocit z právě probíhající mise. Nic není předem připravené a záleží jenom na vás, jaké prostředí si vytvoříte. 




Jeden příklad za všechny
Nejlepší ze všeho bude příklad přímo ze hry - představte si, že máte za úkol zabít dvě osoby, které se setkají v parku se 4 vchodovými branami, všechny chráněné dvojicí vojáků s AK47. Jakmile byste vyvolali přestřelku, cíle zdrhnou a nejspíš vás ještě předtím stihne někdo připravit o život. Přesto i tímto způsobem jde misi dokončit, když si pro invazi vyberete pravý moment. Můžete uškrtit řidiče limuzíny, který si zrovna šel odskočit, převléci se do jeho šatů a bez vyvolání zbytečné pozornosti na vůz oběti připevnit bombu. 

Nebo vám koluje v žilách krev snipera a raději byste z kostelní věže zlikvidovali oba cíle na dálku, nejlépe jedinou přesně mířenou střelou, která pošle do říše mrtvých vše, co ji stojí v cestě? Volba je jenom na vás, záleží hodně i na tom, zda se chcete s hraním trochu piplat - bez výjimky zabere plánovaní nenásilné akce více času, než vyběhnutí na scénu s M60 v ruce a vírou v dostatek nábojů.


Indikátor podezření 
Jedním ze základních stavebních kamenů úspěchu je skrývání a matení nepřátel pomocí převleků. Pod ukazatelem zdraví naleznete další, který indikuje míru podezření, kterou právě kolem sebe vyvoláváte. Dokud je v černém, můžete být víceméně v klidu, pulzující červená je varující a pokud se červená téměř nehne z místa, můžete si být jisti, že vám někdo jde po krku. Podezření můžete ovlivnit velkou škálou činností, pro začátek (ne)běháním. Běžící člověk bez výjimky přitáhne mnohem větší pozornost, než osoba klidně kráčející - může jít všechno jako po másle, ale stačí se v nepravou chvíli na nepravém místě pohybovat příliš nápadně a je každému jasné, kdo jste. 

Od mrtvých mužů (ženské módní kreace na sebe z lehce pochopitelných důvodů 47 vzít nemůže ;) si po jejich eliminaci přivlastníte šaty a samozřejmě máte možnost je odtáhnout na místo, kde nebudou vzbuzovat tolik pozornosti, pokud možno žádnou. Animace převlékání, kdy prostě v jeden moment máte šaty X a o vteřinu později šaty Y, sice realistická není ani náhodou, ale urychluje hratelnost. 





Nutnost zpomaleného pohybu
Naproti tomu velmi realisticky působí začlenění postavy 47 do okolního světa - pro splynutí se členy Yakuzy, kteří jsou tetování po celém těle, vám nebude stačit ani opravdu dobrý převlek, a v Indii nepomůže dvojmetrovému bělochovi ani opravdu hezký turban. Když však ti samí Japonci mají na sobě v mraze termoregulační výbavu přes celé tělo včetně obličeje, hned je situace jiná, stejně tak dobře zapadnete se svým vzhledem i mezi ruské vojáky. Poněkud nelogické je, že po odtažení těla nikomu nevadí velká krvavá skvrna, na druhou stranu opět nemůžeme hře nic vyčítat, pokud by si totiž protivníci všímali i krve, hra by se nutně stala přehnaně obtížnou.

Krom chůze a běhu máte k dispozici ještě plížení a pomalou chůzi ve skrčení. Ve skrčené pozici se vám tolik neklepe muška při ostřelování, plíživý pohyb je zase nutný pokud plánujete někoho zezadu uškrtit nebo uspat chloroformem. Tyto činnosti jsou kvůli zpomalenému pohybu poměrně dost těžké a chvíli bude trvat, než se vám povede někoho takto skutečně eliminovat - první pokusy většinou končí otočením budoucí oběti a klasickou přestřelkou.


Umělá inteligence
Kromě již zmíněného nevšímání si krve, které je však pro účel zachování hratelnosti více než nutné, se AI občas zachová trochu divně. V některých okamžicích je schopný strážce na druhé straně mapy, za desítkami zdí a překážek, schopný určit vaši pozici díky jedinému výstřelu, jindy se ve stejné situaci zachová mnohem reálněji a pustí se do pátrání v podezřelém okolí.

Legrační jsou občas varování, která se objevují po způsobení nějakého rozruchu atd. - když brokovnicí vystřílím pět lidí najednou a kolem zmateně pobíhají desítky civilistů, čekal bych něco víc než zmínku "stráže hledají podezřelého plešatého muže". AI se kromě podobných kiksů chová způsobem odpovídajícím zvolené obtížnosti, tzn. od relativních tupců až po superostražité jedince, kterým se skryjete jen těžko. Chtělo by však přidat jim do charakteru více lidskosti a náhodného jednání, v současném provedení působí trochu moc strojově. 


Úhel pohledu
Nyní je ta pravá chvíle pro popsání změny v pohledu na akci - již nemusíte přepínat mezi dvěma pohledy třetí osoby, z nichž oba byly takřka nepoužitelné. Nyní máte k dispozici pohodlný přehled o situaci á la Max Payne díky šikovné kameře a automatickému zoomu, který můžete sami korigovat pomocí scrollovacího kolečka. Na delikátní míření nebo prostě jen jako alternativa je zde i pohled z první osoby, který je sice zpracován také dobře, ale hraje se s ním o poznání hůř, především proto že nemáte tolik přehledu o dění kolem sebe. Využijete jej však v situacích, kdy je třeba jedna přesná rána, na které závisí vývoj celé mise a vy chcete mít jistotu, že nemine svůj cíl. 

Ovládání je oproti jedničce znatelně vylepšeno a pokud jste v posledním roce hráli alespoň jeden akční titul, neměli byste mít žádné problémy. Pochválit musím maximální využití možností scrollovacího kolečka, které v každé situaci dělá přesně to, co od něj čekáte - mění akce, posunuje menu, zoomuje... 







Systém získávání zbraní 
Arzenál je velmi rozsáhlý, variabilní a pro každou misi máte k dispozici nějakou zbraň, která padne jako ulitá. Základní změnou je postup jejich získávání - již si nemusíte před každým úkolem vybírat z nabídky a zbraň si koupit na jedno použití. Po každé úspěšně splněné misi se vám přidají do sbírky všechny nové zbraně, které jste v průběhu hraní drželi alespoň na chvíli v ruce. Některé kusy se získávají hodně těžko a pokud na konci bude vaše sbírka kompletní, máte moji poklonu. 

47 nebojuje rukama, na blízko buď můžete nepřítele vzít přes hlav zbraní, co právě držíte a na chvíli ho tak omráčit, nebo použijete jednu ze zbraní specificky pro boj zblízka - nechybí takové lahůdky jako golfová hůl nebo japonská katana. S tou bohužel můžete sekat jen jedním způsobem, zatímco ninjové s nimi kolem protančí a zvesela vás přitom rozsekají - nejspíš 47 vynechal kurzy asijských bojových umění ;) 


Kuše nebo combo-pistole?

Strunu a chloroform jsem již zmínil výše, pojďme tedy na střelné zbraně. Pistole, kulomety, brokovnice, sniperovky, útočné pušky - cokoliv vás jen napadne, je v Hitmanovi 2 k dispozici a každý typ zbraně má hned několik zastoupení. Např. pistolí je k dispozici celkem přes 5 typů, z toho některé i v combo provedení, neboli do každé ruky jedna. 9mm model s tlumičem bude po celou dobu patřit mezi vaše nejčastější spolucestující, protože se dá bez problémů schovat pod kabát a jedna střela do hlavy je vždy smrtelná, ostatně jako s jakoukoliv další zbraní. 

Vyslovená lahůdka je kuše, kterou sice využijete jen v pár misích, ale její síla je obrovská - nedělá žádný hluk a je výborný pocit se jako stín plížit údolím a na dálku zabíjet jednu hlídku za druhou bez vyvolání sebemenší pozornosti. Z pušek a větších zbraní u sebe můžete v jeden moment nést pouze jednu a kvůli velikosti nejdou schovat. Pistolí a menších samopalů můžete nést libovolné množství.


Omezené ukládání pozic 
Nejkontroverznějším prvkem Hitmana byla absence jakéhokoliv save systému v průběhu hry. IO Interactive si vzali ponaučení i v tomto směru, a tak na nejlehčí obtížnost máte k dispozici pozic pro uložení hned 7, na prostřední 2, ale na nejtěžší musíte opět jet takříkajíc z jedné vody načisto. To je jen dobře, počty pozic jsou odpovídající pro každou obtížnost a pokud byste i na úrovni Professional chtěli hrát hru jako Quake, všechny savy by vám stejně byly k ničemu. Díkybohu je velikost uložených souborů dost malá a nemusíte se bát zmáčknout load v předtuše 10 minutové přestávky. Čas potřebný pro uložení je zhruba 1 vteřina, nahrání se pohybuje kolem 5 vteřin. 






Rozdíly mezi obtížnostmi však pokračují i za hranice save systému - krom nejlehčího stupně musíte míření sami korigovat, hodnocení se s počtem zabitých osob rychleji snižuje a na nejtěžší obtížnosti přijdete i o největší pomůcku při hraní, totiž zobrazení všech osob na velmi přesné a detailní mapě. Pokud tedy mluvíme o Hitmanovi 2 na lehčích obtížnostech stále jako o převážně akční hře, úroveň Professional jej skutečně posouvá k simulátoru vraha se vším všudy. Ideální se mi zdá volba zlaté střední cesty, protože při nejlehčí obtížnosti je možné celou hru dojet za 3 pohodová odpoledne. Alespoň potom máte motivaci hru rozjet znovu na těžší obtížnost a snažit se ji projít méně krvavým způsobem. Multiplayer zahrnutý není z jasných důvodů, k tomuto charakteru hry se prostě začlenit nedá tak, aby zachoval původní myšlenku.


Vylepšený herní engine 
Hra Hitman 2 vypadá velmi dobře a i když vám zpočátku přijde téměř identická se svým předchůdcem, po chvíli je jasné, že stojí o minimálně jednu úroveň výše. Textury jsou pestré a kvalitní, modely postav i zbraní hýří velice vysokým počtem polygonů. Zbraně např. mají i rozdílnou animaci pro nabíjení v pohledu první a třetí osoby. Architektura je profesionálně vypracovaná, Petrohradské náměstí a přilehlé ulice vypadají jako živé, stejně jako majestátní palác německé ambasády nebo nemocniční komplex na ostrově u pobřeží. Charaktery jsou v rámci možností variabilní, i když např. v Indii jsou si bodyguardi podobní jako vejce vejci. Velmi důležitý je i fakt, že všechnu tuhle parádu si můžete pustit ve vysokém rozlišení se zapnutým HW T&L a dalšími vychytávkami i na slabě nadprůměrném stroji, což považuji za malý zázrak.

Co však zaslouží pochvalu největší je fyzika postav, zvaná autory 'engine hadrových panenek'. Tato lahůdka byla zahrnuta již v jedničce, ale nyní je dotažena mnohem dál. Neexistuje nic jako předepsaná animace při smrti nebo jakémkoliv jiném pohybu, vše se počítá v reálném čase a hra tak působí neuvěřitelně opravdově. Pokud sedí člověk na židli a dostane kulku mezi oči, zvolna se zakloní a případně i sveze dolů na zem. Když stojí u zábradlí, máte jedinečnou možnost pomocí střely z nějaké silnější zbraně ho přes ono zábradlí přehodit. A po zásahu brokovnicí z blízka postava odletí pěkných pár metrů. 

Tyto a podobné efekty vypadají skutečně sexy a jen párkrát jsem se setkal s komickými situacemi, jako např. když se noha vlečené oběti zachytila za sloup a otylý Turek díky tomu udělal takový provaz, že by se za něj profesionální gymnastka nemusela stydět. Vedle postav má zcela reálné fyzikální vlastnosti i krev, která zvláště na zdech zanechává velice uvěřitelné stopy - z nichž každá je unikátní.


Orchestrální doprovod 
Stejně dobře je vyveden i zvuk, hudba se v průběhu misí dynamicky mění v závislosti na momentální situaci, a pokaždé přesně padne. Některé části soundtracku dokonce nahrál Budapešťský symfonický orchestr a profesionalita je opravdu znát. Obzvláště působivé je jemné, pomalé utlumení hudby v momentě, kdy se vám povede zabít svůj cíl. 





další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Zvuk chůze, střelby atd. je špičkový, co však nasazuje zvukovému zpracování korunu, je dabing. Postavy mluví v závislosti na národnosti buď anglicky s přízvukem nebo rovnou ve svojí rodné řeči, dokonalé jsou změny síly a tónu hlasu při emociálním vypětí, ale hlavní hvězdou večera je číslo 47. Škoda, že není přímo uveden herec, který se této role ujal, ale měl by za ní dostat nějakou cenu. Drsný, suchý hlas, který nedává najevo city, zní velmi sebevědomě a angličtina má v jeho podání lehce východoevropský přízvuk.

Musím říct, že si mě Hitman 2 bez potíží získal a po celou dobu hraní jsem byl u něj přilepený jak klíště. Dokonalé technické zpracování, chytlavý příběh, plánování dokonalé akce. Nejvíce bodů si však hra zasloužila něčím, co se objeví jen čas od času - zlepšení všech vlastností vytýkaných svému předchůdci a splnění snad všech slibů, které vývojáři učinili. Snad jen by mohlo přibýt pár dalších misí. I tak se ale jedná o velmi zábavný kousek, který působí jako ozdravný balzám, a to zvláště v tento nemocemi prolezlý podzim. 
                               
           9\10